Bláznivá matka

Nám začal podivně. Ráno jsem šla k doktorce a ta mě uvrhla do stavu před-rizikového. Podívala se na mě, velmi mile, a řekla, že kdyby nebyly Vánoce pošle mě raději do nemocnice. Manžel byl z toho ze začátku trochu v šoku, pak mu ale došlo, že mě teď může doma ze všeho vypustit... (kromě balení dárků) a začalo ho to těšit. Větu: "Počkej, já to udělám." Z duše nenávidím. V úterý přijeli moji rodiče i s babičkou a tak nám začaly ty opravdové Vánoce. (Jen pořád nevím jestli to myslím ironicky nebo ne.) Nic mi nedovolili, až na to válení se. Ve středu už konečně nastal Štědrý den. S manželem jsme si popřáli krásné svátky, ještě v posteli a pak už to začalo. Babičky s Elim ozdobili stromek, děda odpočíval a my s mužem začali připravovat jídlo. Muž ač tvrdil, že mám odpočívat mě neustále něčím zaměstnával. Mě to přišlo vtipný, ale večer když jsem si do něj rýpla, jsem dostala vynadáno, že jsem mu neřekla, že si chci odpočinout. Čtvrtek jsme strávili u Zlatých rodičů. Kde byla

Od prosince má Duch nejen jméno, ale už se i ví co by měl být. Jméno vybral muž a vlastně se i hodí a to převážně proto, jak jsme s doktorkou přišli na to, co bude zač. 22. prosince jsme měla plánovaný ultrazvuk. Doufala jsem, že bude vhodná příležitost se optat dr. na to jestli už bude možné zjistit, zda to bude kluk či slečna. Nakonec jsme dlouho řešili úplně jiné věci, které se týkaly zdraví a prospívání plodu. Pak si doktorka vzpomněla, že minule jsem se ptala a nic jsme nezjistili, tak rozhodnutá udělat mi aspoň trochu radost si na dítko posvítila. A po deseti-minutovém pátrání jí prcek zamával. Ano, je to jisté. Budeme mít kluka. :) Pro vás bude prozatím znám pouze jako tajemné F. Až se narodí odtajníme jméno :)

Mé přání ve sváteční čas vánoční je úsměv, co každého potěší. Lásku v srdci rozdávejte a nikdy s ní nešetřete. Pohodu si užívejte. Děkuji Vám za vaši přízeň!

Eli se začíná rozpovídávat. Všechno co slyší opakuje a je vidět že velmi dobře rozumí. Jediné co kazí dojem z tohoto měsíce je jeho ne-sekvence. Na všechno odpovídá ne. A to kolikrát i ze spaní až se s pláčem probudí. A trvá dlouho než se uklidní. (Tuhle v noci hodina a půl než znovu usnul.) Taky se naučil skákat, obounož. Jinak co se spánku týče nějak se to poslední tyden zhoršuje. Nevím jestli je to změnou v domě nebo čímkoliv jiným, ale je to rozhodně vysílující. Nakonec jsem objevila příčinu nespaní, je to přemíra cukru. Takže babičky a veškeré příbuzenstvo dostalo zákaz dávat Elimu bonbóny.

Měla jsem zaučovat a co myslíte? Nezaučuji, ale do práce chodím, jsem zvědavá, co budou dělat až jim řeknu, že už jsem na mateřský, tak ať si to v práci vyřeší jak chtějí... Ne, tak drsná nejsem a zřejmě ani nikdy nebudu, ale sní se o tom krásně. V úterý u nás padal první sníh a s ním se mi udělalo moc dobře na duchu. I když už není světlo mám strašně ráda tohle období prvního sněhu. Je to pro mě to nejúžasnější období v roce. Lehceto venku štípe do tváře, všude je cítit uhlí (i když nechápu odkud, když tu všichni mají plynové kotle :D) a do toho se z nebe snášejí malé různorodé vločky... Prostě miluju! Ve středu měli dorazit kominíci a co myslíte, dorazili? Správně, dorazili k velké radosti nás všech. V pátek jsme jeli konečně navštívit mé rodiče na hory. A když jsme se vrátili začali nám krušné chvilky. Eli v neděli jen co na chvíli usnul, tak začal zvracet. A když už v noci klidně spal, tak jsem začala zvracet já. Tudíž nový týden začal opravdu stylově. V úterý se k nám ze soli

Zápisky vznikají od 20.října do 7.prosince. 21. týden Další pravidelná těhotenská kontrola . Tentokrát i s ultrazvukem a tak jsem se pochopitelně těšila, že se konečně dozvíme, co to v tom břiše roste. Doktora začala měření a frnk... dítě zmizelo, pak i po druhé. Doktorka uvěřila, že je to čiperka a hned jak to šlo. Pak se zeptala, jestli chceme vědět pohlaví, uvnitř mě proběhlo rychlé rozhodování, jestli to chci vazne vědět. Nakonec jsem vyhrkla ano. Přece jen dlouho se rozmýšlet nedalo. A z ordinace jsem odcházela s ničím. Je to pořád dítě nebylo možné určit zda je to kluk nebo holka. Máme jen tak 30% šanci. Holt si budu muset počkat do porodu. 22. týden Začínám šílet kolem pohybů. Proč se nehýbe? Hýbalo se dneska? A pak nastává další sada otázek. Nehýbe se nějak často? Je normální, že je navalené takhle na straně? Vážně mám trochu pocit, že začínám šílet. A to se snažím držet se nad vodou a nenechat se tím nějak rozhodit. Na to jak jsem si do nedávna říkala, že si vlastně ani

Mám z toho takovou radost, že to musím napsat! Konečně po všech útrapách máme krbová kamna a můžeme v nich topit. :) Včera jsme měli první zkoušecí zátop a bylo to super! Už jen zaštukovat, přesvědčit manžela o správné barvě, vymalovat a koupit ohrádku. A obývací pokoj bude už dokonalý.... téměř O_o Foto samosebou dodám, až budu mít buď počítač a nebo mobil. Ohraná písnička, ale stále stejně pravdivá.

Listopad začal krásně víkendem. Všichni jsme byli zdraví ale nějak unavení. V sobotu k nám měla přijet návštěva a ta se odpoledne i ukázala. Proto i přes dopolední uklízení hraček a vysávání se nám docela vydařila. V neděli jsme vstávali do hnusné a neprospustné mlhy (Znáte Válku s mnohozvířetem ? Vždycky když je takhle hnusná mlha, vybaví se mi tahle knížka.), která se držela celý den. Až jsem se rozčílila a rozhodla jsem, že pojedeme do Metropole a já si koupím kozačky. Samozřejmě jsme zapadli do prvního krámu a já v půlce tak otrávená, že jsem se rozhodla koupit ty, které mi nejmíň vadily a byly teplé. Zajímavé bylo, že mlha skončila těsně před Prahou a tak jsme se aspoň pokochali pohledem na krásné sluníčko a modrou oblohu. A já od pondělí nastoupila zase do práce. Nemusím říkat, jak mě to nebaví a unavuje. Čím více postupuje moje těhotenství, tím méně se mi chce do práce. Tedy buď těhotenství a nebo zhoršující se počasí. Vážně nevím. Ještě před pár měsíci jsem byla ráda, že mám