Bláznivá matka

Eliáš dobral antibiotika a v úterý jsme měli jít na kontrolu. Ta ale proběhla po telefonu, protože doktorka měla čekárnu plnou chrchlajících dětí. S doporučením ať do školky nastoupí až po prázdninách. To znamená, že Elda strávil čtyři týdny doma, z toho dva a půl týdne upoután na lůžko. No, nebylo to období na které někdo z nás bude rád vzpomínat... Faník pln síly řádil jak jen to šlo. A protože jsme dostali povolení na půlhodinové procházky v rámci Eldovo rekonvalescence, využívali jsme jí plnými doušky. Ve středu jsme jeli navštívit novorozenou sestřenku. A naprosto mě odrovnalo, jak se k ní kluci nádherně chovali. To, že má rád Eli miminka vím, ale že i náš Faník bude tak nežný vůči té drobné víle! Jsem z nich naprosto nadšená! V pátek už jsme balili a v sobotu vyjeli do Krušných hor. Kde jsme bobovali a sáňkovali a stavěli sněhuláka. Aspoň trochu jsme si tu letošní zimu užili. Jen nás překvapilo, jak Fanda absolutně nesnáší sníh! S něčím takovým jsme my, rodiče zamilovaní do

Doléčujeme a snad se blýská na lepší zítřky. Fanda dobral antibiotika a přestává kašlat. Eli ještě bere antibiotika, ale nekašle už téměř celý týden. Tak snad se nám povedlo to nejhorší zažehnat. Během tohoto týdne jsme se hodně dívali na pohádky. Protože jsme potřebovali, aby zůstali ještě v klidu. A jelikož mě už přestává bavit pouštět dokola Ledové království, Auta a Letadla, tak jsem změnila repertoár. Na Vlásku, Eli se mi rozbrečel, když ta čarodějnice bodla Flynna. Pohádka zavržena. Rebelka, hned po prvních dvou minutách filmu se objevil obrovský rozzuřený medvěd. Pohádka zavržena. Mám připraveného Petra Pana a Aladina. A už se bojím je pustit. Naštěstí se jeden večer Eli rozhodl, že budeme dělat perníčky. A to byla akce na celý den. Jen nevím, co budu dělat příští týden, kdy ještě musí být chvíli v klidu. Ono celkově zabavit dítě, aby zůstalo v klidu je docela oříšek. Nabízí se něco co je akorát do ruky. Jenže, co když se mi úplně nelíbí, aby kluci celý den čučeli do tel

Když vidím ty matky-blogerky, vlogerky - mám pocit, že si moji kluci vybrali tu nejhorší matku na světě. Já nemám doma uklizeno. Ani můj dům nevypadá jak z lifestylovýho magazínu. Nevymýšlím a ani vlastnoručně nevyrábím sezonní dekorace. Nestíhám se každý den dokonale nalíčit. Moje děti nejsou vždy milující a usměvavé. Nevymýšlím dětem skvělou zábavu na každých deset minut jejich bdělého času. Nevymýšlím denně skvělá a vyvážena jídla, které podpoří růst mozkové hmoty mých dětí. Natož abych měla čas je uvařit. Vždy když nějaké video vidím nebo čtu podobný článek, jímá mě hrůza při pomyšlení co z nich bez mého přičinění vyroste?! Vždyť já se o ně nestarám tak jak bych asi měla! Nevymýšlím jim super zábavu/hry, abych je zabavila. Já jen nechávám, ať si hrají sami! A někdy jim dokonce zapínám televizi, už když vstanou a sama se jdu ještě natáhnout. Místo abych jim předčítala Junga s nimi radši do zblbnutí stavím věž z lega, která záhadným způsobem vždy spadne (Fanda) a lechtám j